Svět čar a kouzel Harryho Pottera uchvátil Andreu Vendolskou natolik, že v patnácti letech začala sbírat vše, co se populárních fantasy příběhů z pera J. K. Rowlingové týká. Podařilo se jí vytvořit unikátní sbírku, ve které se najdou i rarity jako třeba nastříhané scény z originálních filmových pásek, které nemá nikdo jiný na světě. Svoji výjimečnou kolekci, která nyní čítá tisícovku exponátů, shromažďovala dvacet let a zdaleka ještě není u konce.
Harry Potter je bezesporu fenomén. Co na něm uchvátilo vás?
Především asi to, že je to možné. Ten příběh je tak skvěle vymyšlený do všech nejmenších detailů, že by celý mohl klidně existovat, aniž bychom to my takzvaní mudlové věděli. Myslím, že v tomhle směru je spisovatelka J. K. Rowlingová prostě geniální.
Kdy jste se rozhodla, že věci s tématikou Harryho Pottera začnete sbírat?
Vlastně okamžitě. Jsem ta, která nejdřív viděla filmy a teprve až poté četla knihy. Tedy přesněji první film Harry Potter a Kámen mudrců. Bylo mi téměř patnáct let. Nadchlo mě to natolik, že jsem si film pustila hned dvakrát za sebou.
Co jste měla jako první, kromě knih?
Vzhledem k věku to začalo plakáty, samolepkami a pokračovalo různými kartičkami a podobně. K patnáctým narozeninám jsem od rodičů dostala první čtyři knihy, které už byly na světě. Pamatuji si, jak jsem druhý díl, Harry Potter a Tajemná komnata, přečetla za jednu noc.
Kolik artefaktů vaše sbírka vlastně dosud čítá?
Je těžké to spočítat, protože počet stále narůstá. Sbírku rozšiřuji v podstatě neustále. Momentálně se už blížím k tisícovce předmětů.
Co považujete za opravdový unikát, na co jste opravdu pyšná?
Nejvíc jsem pyšná určitě na podpisy herců, které se mi podařilo za těch dvacet let nasbírat. Někteří herci již bohužel nežijí, takže o to větší mají cenu. Většinu mám díky své vytrvalé píli, kdy jsem jim psala dopisy a prosila je o podpisy. A když vám odepíše mimo jiné třeba Robbie Coltrane (Rubeus Hagrid), tak je to velký úspěch a obrovská radost.
A co vám ve sbírce podle vás chybí?
No řekla bych, že tak dalších tisíc věcí (smích). Ten svět je tak veliký, že mi toho stále chybí mnoho. Jak rekvizit z filmů, tak i dalších věcí, které jsou nyní vyrobeny dodatečně. Stále nemám třeba všechny kouzelné hůlky, i když jich mám víc jak padesát. Stále sbírám také podpisy herců.
Navštívila jste filmové ateliéry Harryho Pottera v Londýně. Co jste si přivezla?
Ano, ateliéry jsem navštívila dvakrát a určitě to nebylo naposledy. Tam je to naprostá nádhera. Přivezla jsem si hlavně nezapomenutelné zážitky. Tam se člověk dozví, jak celý kouzelnický svět ožíval a to je prostě něco, co člověka opravdu uchvátí. Jinak suvenýrů jsem měla vždy dvě plné tašky (smích). Hůlky, plyšáky, oblečení, kouzelnické mince, knihy a podobně.
Jak nebo kde vlastně sháníte všechny předměty do sbírky?
Existují různé obchody, které k nám dovážejí a prodávají oficiálně licencované zboží ze světa Harryho Pottera. Potom také hledám na různých aukcích, bazarech, sociálních sítích. Sbírám už tak dlouho, že mi i lidé sami posílají tipy na různé věci, což mi dělá obrovskou radost.
Co pro vás vaše sbírka znamená?
Především je to můj koníček a je to zábava. Už to samotné pátrání po exponátech je dobrodružství a nikdy nevím, na jaký „poklad“ kde zrovna narazím. Jsem do toho samozřejmě zapálená a za ty roky moje vášeň neopadá. Taková je myslím většina sběratelů, ať už sbírají cokoliv.
Který předmět ve vaší sbírce je nejdražší a dá se cena takové unikátní sbírky ocenit finančně?
Finančně nejdražší, co se týče pořizovací ceny, jsou určitě stříbrné mince. Speciálně jedna, která váží přesně 1 kilogram. Těch je na světě jen 199 kusů. Jinak se cena odvíjí od aktuální poptávky, která určuje v podstatě tržní hodnotu jednotlivých předmětů. Určitě se velmi liší pořizovací cena u věcí, které jsem zakoupila třeba před 15 lety a dnešní tržní cena. Odhad samozřejmě nějaký mám, ale jen tak u poloviny věcí. Nikdy jsem to úplně nepočítala, nebyl k tomu důvod.
Co na vaši zálibu říkají vaši blízcí?
Nikdo z rodiny to samozřejmě „nežere“ tak jako já, ale za ty roky si zvykli. Myslím, že nejvíc je těší, že mají vyřešené dárky na narozeniny, svátky, Vánoce a podobně (smích). Ale máme v rodině zapálené jedince do jiných věcí. Můj děda už asi 50 let staví modely letadel a tanků, můj táta zase sbírá věci týkající se hudby, ať už reproduktory a jinou elektroniku ale třeba i LP desky. A manžel je vášnivý rybář, který potřebuje také tisíc věcí. Takže mě vlastně chápou.
Víte o někom, kdo je podobně postižený potterománií jako vy?
Existuje mnoho lidí, kteří příběhy mají také velmi rádi. Mezi sebou si říkají „potterheadi“. Pár jich samozřejmě znám. Vím, ale opravdu jen o malé hrstce lidí, kteří by si dělali takovouhle sbírku nebo sbírají jiné věci než já, třeba LEGO, které já nesbírám vůbec i když ty sady stavebnic jsou moc pěkné, tak třeba jednou dojde i na to.
Existují setkání nebo třeba fanklub milovníků Pottera?
Skupin i setkání existuje celá řada. Na sociálních sítích je mnoho skupin, které sdružují fanoušky. Pak existují festivaly, jako Comic-Con nebo teď nově třeba LexiCon, na ten jedu letos vůbec poprvé.
Svou sbírku si ale nenecháváte jen pro sebe. Po tom, co byla k vidění v děčínském muzeu, je nyní vystavena v Teplicích. Jakou máte odezvu od návštěvníků?
První výstavu, jak já říkám tu komornější, jsem měla už v roce 2014 v Děčíně, Šluknově nebo i Slavkově u Brna. Pak přišla pauza a sbírka se mi ohromně rozrostla. A tak jsem se rozhodla jí opět ukázat světu v roce 2022 v Děčíně. Teď je v teplickém muzeu až do konce února 2024. Dostávají se ke mně kladné ohlasy, lidé i na mých komentovaných prohlídkách bývají nadšení a to i ti návštěvníci, jako jsou rodiče malých fanoušků, co filmy ani neviděli, tak i ti nakonec odchází nadšení, že si to budou muset pustit. To mi dělá na tom všem tu největší radost. Najdou se občas i lidé, kteří tak nadšení nejsou a srovnávají to třeba právě se studii v Londýně, což je samozřejmě nesmysl. Londýn jsou milionové ateliéry studií Warner Bros., kdežto moje výstava je jen sbírka jedné „obyčejné“ zapálené fanynky. Je mnoho dětí, které do Londýna rodiče z různých důvodů nevezmou, pro ně je moje výstava mnohem dostupnější, a tak si užijí kouzelný svět na mé výstavě, i když v mnohem menším rozsahu. A vlastně tahle myšlenka ve mně probudila první nápad na výstavu. Kouzelný svět dostupný všem.
Poputuje výstava ještě jinam?
Doufám, že ano. Momentálně ještě není vůbec rozhodnuto, kam to bude.
Přibližte všem, co se ještě na výstavu nedostali, co všechno můžou vidět?
Na výstavě si každý fanoušek najde to své. Jsou tam filmové rekvizity jako poháry, figurky, hůlky sošky a třeba i tři košťata. Repliky jsou většinou v měřítku 1:1. Je tam samozřejmě mnoho podpisů, nástupiště devět a tři čtvrtě i s vozíkem, kostýmy ze všech bradavicích kolejí, velké postavy, létající klíče i oběžníky z ministerstva kouzel. Také mince, známky, mnoho fotokoutků a mozkomor. Návštěvníci si můžou vyzkoušet i oblíbený neviditelný plášť nebo psaní brkem a inkoustem. Zapojit se mohou pomocí kvízu i do soutěže.
Kde sbírku uchováváte, když ji zrovna nevystavujete?
Měla jsem ji doma v krabicích, které byly doslova všude po bytě nastrkané. Několik věcí jsem měla vystavených ve vitrínách v obýváku.
Co byste vzkázala svým začínajícím sběratelům?
Aby věci kupovali s rozvahou a ty dražší opatrně, dnes je to bohužel všude samý podvodník. Jinak, že je to skvělý a zábavný koníček.
Stíháte i jiné koníčky, kromě vášnivého sběratelství?
Sbírám i jiné věci mimo svět Harryho Pottera. Mám ráda „devadesátky“ a sbírám pogy z té doby. Pamatujete si ty papírový kolečka s Barbie, Pocahontas nebo Strážci vesmíru, že ano? K tomu mám i pár pohledů nebo i jiné mince. Jinak jsem hodně četla knížky, ale teď mám tříletou dceru a to je můj největší „milovaný koníček“ (smích).