Dveře do litoměřického muzea se otevírají


Znovuotevření Oblastního muzea v Litoměřicích pro veřejnost se uskuteční 12. května.Zpřístupněno bude zatím pouze 1. patro expozice. Plný provoz muzea bude obnoven 26. května, kdy bude rovněž zahájena (bez veřejné vernisáže) výstava Sancta Maria. Mariánská úcta na Litoměřicku.

Muzeum také oznámilo, že termín Muzejní noci, která byla v Litoměřicích původně plánovaná na 22. května, byl přeložen. Nově se uskuteční 16. října.

 

Výstava nabídne možnost prohlédnout si artefakty, z nichž se mnohé dosud uplatňují v liturgickém prostoru a nebyly ještě vystavovány. Návštěvníci budou moci spatřit například kalichy, monstrance, paramenta, ale také plastiky či obrazy s mariánskou tematikou.

Přestože kult Panny Marie našel svůj nejsilnější výraz v baroku, vystavena budou i díla ze starších období, v nichž se mariánská tematikarovněž objevuje. Bude možné zhlédnout ukázky pozdně gotického malířství a sochařství jako například scénu Navštívení zachycenou středověkým mistrem na oltářním retáblu, několik gotických madon či reliéfní výjev Oplakávání z konce 15. století. Tato díla muzeum ve svých prostorách vystavuje po dlouhé době, neboť přestože patří i s dalšími gotickými skvosty do jeho sbírek, prezentovány jsou v Severočeské galerii výtvarného umění, která je má ze strany Oblastního muzea v Litoměřicích v dlouhodobé zápůjčce. Jedinečným sbírkovým předmětem, který bývá většinou ukryt v muzejním depozitáři, je pak dřevěná, pozdně gotická oboustranná plastika. Její předpokládané původní uplatnění v liturgickém prostoru popisuje kurátorka výstavy Kristína Sedláčková: „Oboustranné gotické sochy nepatřily v Čechách mezi časté jevy, častěji se s nimi setkáváme například v Německu, kde sloužily jako tzv. Marienleuchter, tedy mariánské svícny.

Představovaly z obou stran nejčastěji Assumptu neboli Nanebevzatou Pannou Marii s měsícem pod nohama a svatozáří kolem celé postavy. Socha Panny Marie zavěšená pod klenbou kostela, obklopená září plápolajících svíček umocňujících lesk zlata, musela působit v setmělém kostele na věřící velmi emotivně.“ Projevy úcty k Panně Marii však nemají pouze podobu hmotných artefaktů, ale promítájí se rovněž do hudebních děl, i ty se na výstavě objeví. Jedním z nich bude například Srkalův kancionál, návštěvníkovi možná známý díky úvodní straně s jedním z nejstarších vyobrazení Litoměřic. Na výstavě však „zalistujeme“ dál do jeho nitra a podíváme se, jak vypadala notace písní z konce 16. století.

Období baroka bude hojně zastoupeno množstvím zajímavých artefaktů, z nichž za zmínku stojí například drobná soška Panny Marie Svatohorské z Třebívlic zdobená českými granáty, plastika Panny Marie s Ježíškem vyrobená technikou papírmašé, s níž se pro její menší trvanlivost nesetkáváme tak často, či Křešické palladium vztahující se k nedalekému významnému poutnímu místu, pozoruhodný je rovněž obraz s Pannou Marií Klatovskou zachycující bitvu u Lovosic během třicetileté války. Kromě konkrétních předmětů se výstava věnuje také fenoménu mariánských morových sloupů, jež neodmyslitelně patří k náměstím našich měst.

Minulost a 20. století propojuje příběh litoměřické kapličky Panny Marie Pomocné, kterou na výstavě připomene malba Ernsta Gustava Doerella. Drobná stavba byla vystavena v polovině 17. století za Dlouhou bránou. Poté však byla několikrát zbourána, přemístěna a přestavěna, až se její osud definitivně završil v polovině 20. století. Dnes ji připomíná již jen jedna z litoměřických ulic nesoucí název Marie Pomocné.

V rámci doprovodného programu připravujeme přednášky, workshopy a komentované prohlídky, na které se návštěvníci mohou těšit, dojde-li k dalšímu rozvolnění současných vládních omezení.
Aktuální informace o nich budou postupně zveřejňovány na internetové stránce muzea.


Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*