Radní Ústeckého kraje Ladislav Drlý je předsedou komise, která má na starosti investice a majetek. Podle něho je investování do seniorů, jejich pohodlí a zpříjemnění pobytu stejně důležité jako například opravy krajských silnic.
Už několik let, kdy na kraji máte na starost finance a investice, pendlujete mezi Ústím a Chomutovem. Není to náročné?
V tomto volebním období mám na starost „pouze“ majetek a investice. Co se týká dojíždění z Chomutova do Ústí, nemám s tím zásadní problém. V maximální možné míře využívám hromadnou dopravu. Časově to vyjde téměř nastejno a já se mohu v pohodlí vlaku věnovat práci.
Řídíte sám? Jak se vám jezdí po „krajských silnicích“?
Raději využívám hromadnou dopravu nebo se nechávám vozit. Co se týká silnic, je třeba si uvědomit, že na území kraje jsou silnice a dálnice, které prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic spravuje stát, pak jsou krajské komunikace, které spravuje naše Správa a údržba silnic, a jsou zde i komunikace obcí. Pokud někdo kritizuje stav komunikací, měl by rozlišovat, zda jde o dálnici nebo silnici první třídy, tedy státní, silnici druhé nebo třetí třídy, které jsou zpravidla kraje, nebo místní komunikaci vlastněnou a spravovanou obcí. Krajské silnice jsou každý rok monitorovány odbornou firmou a známkovány jako ve škole. V současné době mají krajské silnice průměrnou známku 3–. Na to, abychom se dostali na úroveň lepší trojky, by kraj musel nainvestovat minimálně 12,5 miliardy korun. Ročně kraj vynakládá na údržbu silnic více než 1,2 miliardy korun. Při rozhodování o tom, kde vystačíme se záplatami nebo s obnovou vrchní vrstvy a kde se již musí přistoupit k rozsáhlejší rekonstrukci, přihlížíme k výsledkům monitorování. Podle firmy, která monitorování silnic provádí, jsou silnice Ústeckého kraje jedny z nejlepších v ČR.
Máte na starost investice. Kolik peněz už kraj investoval do domovů pro seniory? A do kterých?
Kraj má na poskytování sociálních služeb zřízeno 14 příspěvkových organizací, do kterých za posledních 8 let investoval více než miliardu korun. Vyjmenovat jednotlivé akce by zabralo příliš mnoho místa, takže alespoň obecně uvedu, že jsou zaměřeny zejména na zpříjemnění pobytu našich klientů a zvýšení jejich bezpečnosti, usnadnění práce personálu, úsporu energií a podobně.
Kolik domovů ještě rekonstrukci potřebuje? A kdy na ně dojde?
Na tyto otázky se pokusím odpovědět najednou. Každý, kdo vlastní nějakou nemovitost, ví, že její údržbu musí provádět průběžně. Žádná nemovitost není nikdy v takovém stavu, aby na ní nebylo co zlepšovat, co opravovat. Takže investice do majetku sloužícího poskytování sociálních služeb budou pokračovat i nadále. Někde půjde jen o drobné udržovací investice, jinde, jako například ve Velemíně na Litoměřicku o výstavbu nového areálu, jako náhrady za zámek v Milešově. Není to proto, že bychom nechtěli našim seniorům dopřát život na zámku, ale podmínky památkářů jsou tak tvrdé, že při jejich dodržování nejsme v těchto prostorách schopni pro naše klienty ani zaměstnance zabezpečit podmínky odpovídající začátku jedenadvacátého století.
Má kraj dostatek financí na podporu seniorů? A které jejich aktivity podporuje?
Obecně řečeno, financí není nikdy dost. Asi bych dovedl představit větší podporu aktivit seniorů, ale každý výdaj musí být pokryt odpovídajícími příjmy. V tomto ohledu je hospodaření kraje stejné jako hospodaření domácností. Ve výdajích krajského rozpočtu tvoří sociální oblast kolem 8,5 %. Je to přibližně stejně, kolik dáváme do krajských silnic. V tom jsou zahrnuty všechny aktivity týkající se této oblasti, tedy nejen podpora seniorů. Pokud chcete znát detaily, doporučuji obrátit se na odbor sociálních věcí.
A co zákonné zvýšení mezd pracovníků v sociálních službách? Jakým způsobem se budou navyšovat a jak se na tom kraj bude podílet? Bude jen přerozdělovat?
Velmi si vážím práce pracovníků sociálních služeb. Zřejmě dostali do vínku zvláštní dávku trpělivosti, přívětivosti, lidskosti… tedy těch vlastností, které jsou třeba pro zvládnutí tak obtížné práce. Za to by měli být také náležitě ohodnoceni.
Senioři z obcí si často stěžují na diskriminaci, že například ti s trvalým bydlištěm ve městě mají jízdné v MHD zdarma, ale těch okolních obcí se to netýká. Je v silách kraje toto nějak zařídit celoplošně?
MHD není provozována krajem. Zajišťují ji města prostřednictvím dopravních podniků, kterým také hradí prokázanou ztrátu. Vstup kraje do tohoto smluvního vztahu by byl problematický. Jak by kraj kontroloval, jak senioři MHD využívají? Jednodušší a rychlejší řešení je dohoda obce s městem, ve které se obec zaváže hradit příslušnou část prokazatelné ztráty. Dalším řešením je přijetí zákona, který dopravcům uloží povinnost přepravovat seniory zdarma.
Je už v celém kraji navázána, zejména pokud jde o jízdenky, doprava takzvanými zelenými autobusy s místní MHD?
Není. A pro občany je to škoda. Uvedu to na příkladu. Chomutov a Ústí nad Labem do integrovaného systému zapojeny jsou. Když je pacient z Chomutova bydlící na sídlišti pozván na vyšetření do Masarykovy nemocnice v Ústí, koupí si v chomutovském trolejbuse síťovou jízdenku Dopravy Ústeckého kraje za 130 Kč. S touto jízdenkou dojede na chomutovské nádraží. Nastoupí do vlaku, dojede do Ústí, kde přestoupí na trolejbus, který jej doveze k Masarykově nemocnici. Po vyšetření se na stejnou jízdenku vrátí zpátky. Pokud by si kupoval jízdenku v každém dopravním prostředku, byla by jeho cesta o více než 100 Kč dražší.
Kraj už několik let nakupuje energie na burze. Je to výhodnější? Kolik už ušetřil?
Na burze s energiemi obchodujeme od roku 2014. Máme jistotu, že nakoupíme za nejvýhodnější ceny a od prověřených dodavatelů. Vyčíslení úspor by bylo spekulativní. V porovnání s výchozím rokem to jsou řádově desítky milionů.
Uvažujete i o tom, že by se další služby nakupovaly na burze?
To nezáleží na nás. Nabídka komoditní burzy je omezená a právě energie jsou jediným artiklem, který ze současné nabídky burzy může kraj využít.
Jak Ústecký kraj hospodaří? Jaké jsou náklady a výnosy?
Už jsem hospodaření kraje přirovnal k hospodaření domácnosti. V ideálním případě jsou rozpočtované příjmy a výdaje vyrovnané. Pokud jsou výdaje vyšší než příjmy musíme si něco odříci nebo si půjčit. Ale musíme vědět, z čeho půjčku vrátíme. Pokud jsou vyšší příjmy, můžeme si dopřát něco navíc, nebo si přebytečné peníze schovat na pozdější dobu. Věřím, že takto uvažuje každá hospodyňka. Jen částka, se kterou hospodaří kraj, je o něco vyšší. Řádově 14 miliard.
V jaké výši se v kraji čerpají evropské dotace? Je to po aféře na ROP Severozápad méně, než bývalo?
Aféra ROP Severozápad proběhla v prvním plánovacím období Evropské unie. Někteří naši politici si na základě ne zcela objektivních kontrolních zpráv získali politický kredit, ovšem za cenu osočování a zpochybňování samotné funkce ROPu. Výsledkem bylo jeho zastavení a na dlouhé měsíce znemožnění čerpání dotací. Ale to je na rozsáhlý rozbor.V současné době probíhá druhé plánovací období. ROPy byly zrušeny a čerpání evropských dotací řídí přímo ministerstvo. S novými lidmi, kteří se to teprve učí a navíc jsou pod obrovským tlakem. Co když si zase někdo vymyslí kauzu a mediálně je zostudí? Co na tom, že se za několik měsíců nebo dokonce let ukáže, že to nebyla pravda? Proto se druhé plánovací období rozjíždí mnohem pomaleji, než bychom chtěli.
Kraj finišuje s přípravou rozpočtu na příští rok. Jaké jsou jeho priority a v jaké výši?
Rozpočet na příští rok je vybilancován a probíhají jeho závěrečné úpravy, aby mohl být předložen k projednání v orgánech kraje. Před tímto projednáním by bylo předčasné zveřejňovat jakékoliv údaje. Návrh rozpočtu bude v souladu se zákonem před závěrečným projednáním v zastupitelstvu kraje zveřejněn na úřední desce.
Máte pocit, že je Ústecký kraj přívětivý k seniorům? Narážím tím i na výsledky ankety o nejlepší místo, kde se lidem dobře žije, kde Ústecký kraj skončil na chvostu.
Jsem skeptický k výsledkům jakékoliv ankety. Vždy záleží na tom, jaké otázky a komu jsou položeny, zda dotázaný sděluje svůj názor nebo vybírá z odpovědí, které někdo připravil a podobně.
Jak se seniorům podle vás v kraji žije? Ptám se i s ohledem na to, že i vy osobně jste v seniorském věku. Co vám nejvíce chybí, případně naopak?
Tato otázka je trochu zavádějící. Kdo je podle vás senior? Já se jako senior zatím necítím. Byl jsem přát jedné stoleté seniorce k narozeninám a ta paní mi připadala mnohem vitálnější než její padesátiletý vnuk. Nepochybuji o tom, že jsou v kraji senioři, kterým se žije dobře, a senioři, kterým se dobře nežije. Znám příklady z obou konců tohoto rozpětí. Znám i seniory, kteří se pohybují někde uprostřed. Pomáhejme těm, kteří na tom, ne vlastní vinou, nejsou nejlépe, nechtějme jejich život oznámkovat jednou známkou. To lze u silnic, ne u lidí.
Co výše důchodů, přijde vám dostačující? Jako ekonom považujete systém valorizací penzí za dobrý?
Nejsem ekonom, jen se snažím používat zdravý rozum. Možná právě proto v době, kdy jsem měl na starosti krajskou kasu, na konci každého roku zůstala slušná suma k dalšímu rozdělení. Systém valorizací penzí dobrý není. Teď pro ilustraci uvedu příklad, který nevychází z reálných čísel. Když rozhodnu, že přidám penzistům 10 %, tak ten, kdo má důchod 10 tisíc dostane přidáno 1000 Kč. Ten, kdo má důchod 20 tisíc dostane 2000 Kč. Nůžky mezi bohatými a chudými důchodci se tak rozevírají. Někdo může namítnout, že ti, kteří mají vyšší důchody, do důchodového systému více přispěli, a mají proto právo z něj víc čerpat. Kolik je ale těch, kteří celý život pobírali sociální dávky, a přesto mají důchod vyšší než ti, kteří si svůj život poctivě odpracovali, jen za nižší plat?