V mostecké nemocnici přítomnost vojáků vítají

  •  

V mostecké nemocnici aktuálně působí šest vojáků. Vypomáhají zdravotníků stejně jako při minulé covidové vlně. Střídají se ve čtrnáctidenních turnusech a jsou nasazení do intenzivních provozů. Lékaři a sestry si jejich přítomnost na odděleních chválí a jejich pomoc hodnotí jako přínosnou. Spolupráce s vojáky si váží.

Vojáci ze 41. mechanizovaného praporu z Žatce nejsou v nemocnici v době pandemie nemoci covid-19 poprvé. Nastupují do dvanáctihodinových směn a dělají skutečně, co je třeba. „Jsme moc rádi, že je tady máme. Práce odvedou opravdu hodně. Určitě zde nejsou jen do počtu,“ chválí vojáky hlavní sestra nemocnice v Mostě Šárka Gregušová. „Určitě nás nikdo nemusel přemlouvat. Zažili jsme si již předchozí vlnu, a tak jsme věděli, co nás tady čeká. Snažíme se být užiteční. Zdravotní sestry se na jednotkách intenzivní péče opravdu hodně nadřou, a to nejen psychicky, ale i fyzicky,“ říká o působení vojáků v nemocnici desátník Štěpán Čermák, který má zde sloužící vojáky lidově řečeno „na povel“.

Vojáci dělají, co je třeba. Sice nejsou zdravotníci, mají za sebou povinný základní zdravotní kurz, ale to jejich zásluhy nijak nedegraduje. Pomáhají hospitalizovaným s hygienou, roznášejí snídaně, pomůžou s prádlem a hlavně, jsou fyzicky mnohem zdatnější než zdravotní sestry, a tak jejich asistence u manipulace s pacienty je opravdu neocenitelná. „Sestry obdivuji. Ono otočit několikrát za den více než stokilovým, bezvládným člověkem skutečně není úplně jednoduché,“ říká téměř dvoumetrový svobodník Karel Pangerl.

Vojáci se pohybují na covidových jednotkách intenzivní péče. V prostorách, kde se s infekcí setkávají denně. O očkování mají jasno. „Kdybychom očkovaní nebyli, tak bychom zde nemohli ani působit,“ vysvětluje desátník Čermák. Všichni se ale shodují, že svého rozhodnutí opět se zapojit a pomoct unaveným zdravotníkům nelitují. „Ano, snažíme se být opatrní. Ale víme, že děláme správnou věc. I naše rodiny to schvalují. Sice jsme doma všichni dostali rozkaz, že na sebe máme dávat pozor, ale stojí za námi,“ usmívá se přes roušku desátník Daniel Hrbáček.

„Klukům chci hrozně moc poděkovat. Kromě toho, že fakt pomáhají, tak sem vnáší i trochu jinou atmosféru. Já oceňuji jejich smysl pro řád a disciplínu a sestřičky pak určitě pohled na tyhle pracovité fešáky,“ směje se primář mosteckého anesteziologicko-resuscitačního oddělení Miroslav Peleška a již vážně dodává: „Ta situace opravdu není dobrá, nikdo si nic nepřibarvuje, a proto vítáme tuhle pomoc, která pro nás pomocí opravdu je.“

 

 


  •  

Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*