Bez chemie by se zastavila energetika i doprava, varují odborníci

Větrné elektrárny, elektromobily, moderní letiště i špičkově vybavené nemocnice. Všechny tyto pilíře současné společnosti mají jednoho společného jmenovatele: špičkové produkty chemického průmyslu. I ústecká SPOLCHEMIE v tomto segmentu zastává roli jednoho z klíčových evropských hráčů, jehož produkce tvoří materiálový základ pro technologický pokrok a soběstačnost celého kontinentu.

Zatímco diskuse o transformaci průmyslu se často omezují na výrobu elektřiny či baterií, v pozadí stojí neméně zásadní oblast – materiálová základna. Právě epoxidové pryskyřice a hydroxidy (louhy) ze Spolchemie míří z Ústí nad Labem do strategických sektorů od energetiky a automobilového průmyslu až po farmacii a elektrotechniku.

„Epoxid dnes nevnímáme jako doplňkový materiál. Je to konstrukční prvek, bez kterého by nefungovala velká část současných technologií – od lopatek větrných elektráren po elektroniku,“ říká generální ředitel Jan Křička a doplňuje: „a totéž platí i pro naši základní chemii, kterou vyrábíme. Produkty jsou sice veřejnosti více známé, ale jejich skutečný význam je často podceňován.“

Strategický význam domácí výroby

V době, kdy Evropa řeší svou energetickou bezpečnost, vystupuje do popředí význam lokálních výrobců. Existence silných producentů, jako je Spolchemie, je pro stabilitu trhu klíčová. „V okamžiku, kdy se zastaví výroba základní chemie, zastaví se výroba všeho ostatního,“ potvrzuje Josef Šimek z Přírodovědecké fakulty a katedry chemie Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP).

Základní chemikálie jsou totiž nezastupitelnými vstupy pro téměř všechna odvětví. “Bez nich nelze vyrábět hnojiva, plasty, léčiva ani polovodiče. Protože je moderní průmysl závislý na kontinuálních dodávkách a minimálních zásobách, nelze výpadek rychle nahradit, což během krátké doby způsobí řetězový kolaps a zastaví všechno ostatní,” varuje doktor Šimek.

Právě proto je zachování a podpora evropských chemických kapacit zásadní prioritou. I přes tlak levných dovozů z Asie a USA zůstává evropská produkce garantem kvality, bezpečnosti a kontroly nad klíčovou infrastrukturou. „Pokud by takové kapacity v Evropě zanikly, stali bychom se extrémně zranitelní,“ upozorňuje Josef Šimek. Podle něj by absence vlastní výroby vedla ke ztrátě kontroly nad průmyslovou stabilitou a vytvoření bezpečnostních rizik.

Inovace a stabilita i v náročné době

Ačkoliv evropský chemický průmysl prochází obdobím transformace a čelí ekonomickým výzvám, společnosti jako Spolchemie potvrzují svou nepostradatelnost. Nové zprávy sice upozorňují na pokles investic v sektoru, ale zároveň vyzdvihují, že právě silní a zavedení výrobci jsou kotvou pro tisíce pracovních míst a technologické know-how Evropy.

Skryté materiály se zásadním významem

Epoxidové pryskyřice, KOH, NaOH a další produkty ústecké chemičky zůstávají pro většinu uživatelů skryté. V infrastruktuře, technologiích i každodenním provozu nejsou na první pohled patrné, přesto na nich stojí digitální ekonomika, moderní energetika i rychle se rozvíjející mobilita. Bez těchto klíčových chemikálií by se zastavila řada investičních projektů a výrobních procesů, které tvoří páteř dnešní ekonomiky.

Současná napjatá situace ukazuje, že chemie je pro fungování moderní ekonomiky a soběstačnost Evropy stejně zásadní jako energie, suroviny či data. Jen se o tom méně mluví.

Infografika:

Význam základní chemie ilustruje hydroxid draselný (KOH) a hydroxid sodný (NaOH). „KOH a NaOH sice nejsou v konečných aplikacích vidět, ale doslova drží pohromadě moderní průmysl,“ popisuje generální ředitel SPOLCHEMIE Jan Křička. Jsou součástí stovek průmyslových procesů – bez nich by se prakticky zastavila výroba baterií, skla, papíru, farmaceutik, hygienických prostředků nebo například úprava pitné vody.

SPOLCHEMIE patří mezi stabilní a dlouhodobé dodavatele a vysoce kvalitní produkty putují do firem zpracovatelského průmyslu, energetiky i potravinářství. Jejich role je často skrytá, přesto jsou ale nepostradatelné – KOH se uplatňuje při výrobě mýdel, kosmetiky, čisticích prostředků, hnojiv, speciální chemie, baterií a také v potravinářství, zatímco NaOH nachází vedle kosmetiky své uplatnění také v papírenství a textilním průmyslu.

Jednou z klíčových oblastí využití epoxidů a dalších chemických látek  je výroba listů větrných elektráren. Kompozitní konstrukce musí dlouhodobě odolávat extrémnímu namáhání – mechanickému, chemickému i klimatickému. Právě epoxidové pojivo rozhoduje o jejich životnosti a bezpečnosti.

„Bez pryskyřic s přesně řízenými vlastnostmi by nebylo možné vyrábět listy větrných elektráren velkých rozměrů a s životností, kterou dnes energetický trh vyžaduje,“ upozorňuje Křička. Bez epoxidů by tak nebylo možné škálovat výrobu obnovitelné energie v rozsahu, který dnes požaduje evropská dekarbonizační politika.

Epoxidové systémy se uplatňují také v elektromobilech – v bateriových pouzdrech, izolačních systémech i elektronice. Podobně zásadní roli hrají v leteckém průmyslu, kde slouží jako ochrana proti šíření požáru i jako konstrukční součást kompozitních dílů. Ve spotřební elektronice chrání mikročipy před vlhkostí, vibracemi a přehříváním. Bez těchto ochranných vrstev by byla životnost přenosných zařízení výrazně kratší.

Samostatnou kapitolou jsou epoxidové podlahové systémy, používané v nemocnicích, parkovacích domech, výrobních halách či obchodních centrech. Jejich hlavní výhodou je kombinace mechanické odolnosti, chemické stability a snadné údržby. „Z pohledu investorů dnes hraje klíčovou roli celková životnost stavby. Epoxidové povrchy snižují náklady na opravy i odstávky provozu,“ dodává business leader pro stavební chemii Tomáš Vejškrab.