Již osm let je Pavel Vodseďálek předsedou výboru pro národnostní menšiny Ústeckého kraje. Snaží se napomáhat tomu, aby se příslušníci národnostních menšin sžili s českými zvyklostmi a respektovali naše zákony. „Je to běh na dlouhou trať,“ říká.
Co se, jde-li o národnostní menšiny, v kraji podařilo a naopak?
Daří se nám dlouhodobě žijící cizince začleňovat do života v naší zemi, při zachování jejich zvyklostí, jejich kultury. A při respektování naší kultury a legislativy. Podařilo se organizovat kulturní a gastronomickou akci Barevný region, vydáváme časopis pro národnostní menšiny, podpořili jsme Buddhistické centrum Pagoda v Mostě.
A co se nepodařilo?
Zatím se nedaří plně řešit problematiku sociálně vyloučených lokalit. To je obrovský problém, k jehož řešení potřebujeme i součinnost vlády a parlamentu. Vyřeší ho z části jen změna legislativy a to je běh na dlouhou trať. My ale na ní běžíme a děláme všechno proto, abychom problém sociálně vyloučených lokalit řešili.
Sociálně vyloučené lokality obývají zejména Romové. To je důvod, proč obecně lidé nemají problém třeba s vietnamskou komunitou, ale s romskou ano? Co s tím?
Za sebe osobně a ze svých zkušeností vím, že se vietnamská komunita velice dobře integrovala do naší společnosti, patří ke komunitě velice aktivní, drží při sobě, snaží se pomáhat v zemi, kde žijí, která jim umožnila tady žít, pracovat, podnikat a vzdělávat děti. Řada mladých Vietnamců má již české občanství, vystudovali střední i vysoké školy. Jejich vztah k naší zemi se plně projevil při pomoci v koronavirové pandemii. Zapojili se do šití roušek, organizování finančních sbírek na nákup zdravotní techniky, ve svých prodejnách poskytovali zdarma občerstvení pro záchranáře. Patří jim za to obrovský dík. U romské komunity je velký problém právě v jejich životě ve vyloučených lokalitách, v pracovní aktivitě, s dodržováním hygienických podmínek. Spousta Romů pobírá nemalé sociální dávky. Jediným řešením je, že parlament přijme zákony, které budou řešit zapojení těchto lidí do pracovního procesu, posílání dětí do škol v návaznosti na sociální dávky a podobně. Je nutné, aby se jednoznačně vyplatilo pracovat, a ne žít ze sociálních či jiných dávek.
Co byste chtěl v kraji ještě prosazovat?
Chtěl bych, aby výbor národnostních menšin ještě intenzivněji spolupracoval s romským koordinátorem při řešení právě sociálně vyloučených lokalit. Vzhledem k tomu, že se koronavirová pandemie negativně podepsala na finanční situaci státu, bude pravděpodobně ohrožen dosavadní způsob života obyvatel, kteří se spoléhají na sociální podporu.
