Galerie Město otevírá nové prostory


Nové prostory v podchodu kruhového objezdu v chomutovské Palackého ulici otevírá 3. září Galerie Město. Představí práce umělkyně Dagmar Šubrtové a ekologa Tomáše Gremlici, kteří mapují rekultivace v šesti místech Ústeckého kraje.

Díky podpoře města Chomutova může Galerie město, dosud usídlená na vlakové stanici Chomutov město, nově využívat pro výstavní činnost vitríny v podchodu kruhového objezdu. Výstava je součástí festivalu Obnaženi 2021 a vernisáž od 18:00 hudebně doprovodí Pavla Vysoudilová a Leontýna Hlivková. Vernisáž zakončí v 19:30 diskuse v Café Rouge, tématem budou právě různé přístupy k proměně důlní krajiny. Vstupné je zdarma.

„Železniční stanice Chomutov město, kde prozatím máme výstavní prostory, se bude rekonstruovat. Proto jsme hledali nové místo, které je také součástí běžně užívaného veřejného prostoru. Město Chomutov nám vyšlo vstříc a poskytlo vitríny v kruhovém objezdu. Za to moc děkujeme,“ říká o rozšíření galerie Tereza Dvořáková, předsedkyně Ženského spolku, který galerii provozuje.

„Když jsme přemýšlely, koho pozvat na festival Obnaženi, obě nás s Terezou napadla právě Dagmar Šubrtová. Její výtvarná instalace kovových stromů s názvem Rekultivace je v Chomutově k vidění od června do září a výstava v podchodu, která přibližuje stejné téma jen jiným způsobem, bude k vidění do poloviny listopadu,“ doplnila Jana Nuslauerová, organizátorka festivalu Obnaženi.

Průvodce Tomáš Gremlica, ekolog, poutavým způsobem přibližuje, jakou tíhou dopadá lidská potřeba těžit potřebné zdroje na naši budoucnost, a názorně ukazuje, jak si lze vybrat dobrou, ale také špatnou cestu k nápravě. Může jít o těžbu uhlí, kamene, písku nebo štěrku. Nicméně výsledek je vždy tentýž – dojde k masivnímu zásahu do krajiny, do přirozeného a promyšleného biotopu, který funguje jako jeden velký organismus. Zpravidla je tento organismus narušen, nebo úplně zničen. Zvířata se odstěhují jinam, rostlinné populace zaniknou, z krajiny zmizí voda, mnohdy pak s ní i veškerý život.

Výstava přiblíží 6 vybraných příkladů Ústeckého kraje, které vycházejí z aktualizovaných poznatků projektů „Rekultivace a management nepřírodních biotopů v České republice“ a ze zpracované metodiky s názvem „Industriální krajina a její přirozená obnova / právní východiska a rekultivační metodika oblastí narušených těžbou“. Její uplatňování v praxi významně přispěje ke zvýšení ekologické stability kulturní krajiny a zároveň ke zvýšení ekologické i ekonomické efektivity sanací a rekultivací.