V Litvínově se vylíhla tři mláďata kriticky ohroženého sokola


Na komíně teplárny chemického areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova se vylíhla tři mláďata sokola stěhovavého. Samička v Záluží snesla na jaře nejprve jedno vejce a později další tři. Před několika dny se nakonec vylíhla trojice mláďat, kterou zanedlouho čeká kroužkování, které v budoucnu pomáhá objasnit původ ptáků na českém území. Během návštěvy hnízda se odhalí i pohlaví nových obyvatel.

„Prvních 14 dní po vylíhnutí obstarává potravu partner a partnerka jim ji trhá. Mláďata se zdržují ve hnízdě ještě více jak měsíc, než vylétnou,“ prozrazuje ornitolog Václav Beran ze sdružení ALKA Wildlife. Ten se na stometrový komín litvínovské teplárny vydá ve spolupráci s místními hasiči v květnu. Sokolí rodina pak společně opouští hnízdo obvykle v červenci.

Sokol stěhovavý je jedním z mála druhů, který v naší krajině v minulém století zcela vyhynul, ale dokázal se úspěšně vrátit. Proto je každý přírůstek velmi ceněn. Kromě Litvínova jsou hnízdní budky umístěny na komínech v Kralupech nad Vltavou a Neratovicích. Ke svému hnízdění totiž tito dravci potřebují klid, a tak si v posledních letech kromě přírody oblíbili i průmyslové areály.

Unipetrol spolupracuje na projektu hnízdění sokolů se sdružením ALKA Wildlife od roku 2011. Populace sokolů se tak od té doby navýšila o 28 dravců. První týdny jejich života je možné sledovat v přímém přenosu na webu Unipetrolu v sekci „Staráme se o sokoly“.

Sokol se dožívá až dvaceti let a na svá oblíbená hnízdiště se vrací celý život. S maximální rychlostí při střemhlavém letu přes 350 km/h je pravděpodobně nejrychlejším živočichem na Zemi. Sokol stěhovavý je na českém území tradičním ptačím druhem. Populace tohoto predátora lovícího holuby, kachny a další menší ptáky a netopýry byla nejsilnější ve čtyřicátých a padesátých letech minulého století, kdy se na území tehdejšího Československa hnízdilo minimálně šedesát párů. Z české krajiny sokoli vymizeli v 70. letech minulého století kvůli nadměrnému používání pesticidů v zemědělství. Opětovně se začali objevovat na konci 80. let. Na přelomu tisíciletí v Česku hnízdilo již zhruba dvacet párů. Dnes díky přísné ochraně žije na našem území zhruba sto párů sokola stěhovavého.