Prezident republiky Miloš Zeman u příležitosti řádového dne 28. října 2020 ocenil i osobnosti, které se zapsaly do historie Ústeckého kraje.
- In memoriam genmjr. v.v. Františka Cháberu (* 5. ledna 1912 † 21. října 1999) Řádem Bílého lva vojenské skupiny I. třídy za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost.
Generálmajor František Chábera byl československý vojenský pilot, který se během druhé světové války zúčastnil bojů ve Francii, bitvy o Británii, ofenzívy nad okupovanou Evropou, bojů ve Slovenském národním povstání a bojů o osvobození Československa. Ve druhé světové válce bojoval za osvobození Československa od počátku války až do konce. Závěr svého života prožil Litoměřicích, kde se stal čestným občanem města a kde po něm pojmenovali nový litoměřický silniční most přes řeku Labe.
- Genmjr. v.v. Ing. Miloslava Masopusta (* 26. září 1924) Řádem Bílého lva vojenské skupiny I. třídy za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost.
Český válečný veterán z druhé světové války generálmajor Miloslav Masopust se zúčastnil bojů Prvního československého armádního sboru v Sovětském svazu na východní frontě a při osvobozování vlasti. Jako velitel družstva První roty samostatného praporu samopalníků se zúčastnil bojů u Dukly, kde byl zraněn. Za hrdinství byl v roce 1939 vyznamenán Československým válečným křížem. Po druhé světové válce se svým otcem krátce pracoval jako správce zemědělské usedlosti v Mlékojedech u Litoměřic. Poté sloužil v armádě na různých velitelských funkcích u dělostřelectva.
- Prap. Vladimíra Šupu (* 17. listopadu 1978) Medailí Za hrdinství za hrdinství v boji.
Praporčík Vladimír Šupa působí jako český instruktor-lektor u 41. mechanizovaného praporu v Žatci. Do armády nastoupil v roce 2001 k rotě chemické obrany do Týna nad Vltavou. S touto jednotkou také absolvoval první zahraniční nasazení v Kuvajtu jako specialista služby dekontaminace techniky. Plnil také úkoly ve druhém zahraničním nasazení v Kosovu v letech 2007 a 2008. Osudovým se mu stalo jeho další zahraniční nasazení v Afghánistánu, kde v roce 2009 najel s vozidlem na minu a utrpěl částečnou amputaci dolní končetiny. Chtěl však stále pracovat pro armádu.
- Jana Rýdla (10. února 1949) Medailí Za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát.
Jan Rýdl je majitelem společnosti TOS Varnsdorf, a. s., zabývající se výrobou obráběcích strojů, kterou v 90. letech 20. století spolu se svými kolegy manažersky privatizoval a vyvedl z krize. V současnosti je tato společnost významným poskytovatelem práce nejen pro obyvatele Ústeckého kraje. Zaměstnává téměř 500 lidí ve Varnsdorfu a dalších 250 lidí v pobočkách v Rumburku a Olomouci. Má tři výrobní závody v zahraničí a obchodní síť v desítkách zemí. V roce 2018 dosáhla firma obratu 1,7 miliardy korun. Za svůj dlouhodobý přínos českému strojírenství získal v roce 2018 v rámci prestižní soutěže Manažer roku, kterou vyhlašuje a organizuje Česká manažerská asociace, titul Manažer čtvrtstoletí.
- Josefa Dvořáka (* 25. dubna 1942) Medailí Za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti umění.
Tento fenomenální český herec a divadelní ředitel prožil podstatnou část svého života v Kadani, kde se vyučil automechanikem. Již zde začal ochotnicky hrát. Působil v Kladivadle v Ústí nad Labem či v divadle Semafor. Od roku 1990 je ředitelem a protagonistou Divadelní společnosti Josefa Dvořáka. Na jevišti i za kamerou stál po boku nejvýznamnějších českých herců a hereček, má za sebou stovky seriálových, filmových i divadelních rolí. Propůjčil také svůj hlas několika večerníčkům, jako je např. Maxipes Fík nebo Bob a Bobek.
- Evu Erbenovou (* 24. 10. 1930) Medailí Za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění.
Eva Erbenová je izraelská spisovatelka s židovskými kořeny. Narodila se v Děčíně do rodiny chemika a továrníka Jindřicha Löwidta. Roku 1941 byla deportována s rodinou do Terezína a v roce 1944 s matkou do koncentračního tábora v Osvětimi. V dubnu 1945 se jí podařilo utéci z pochodu smrti. Po válce s manželem emigrovala do Paříže. Dnes žije s rodinou v Izraeli, kde jako česká vlastenka šíří povědomí o Československu a budování česko-izraelských vztahů. O svém nelehkém osudu napsala několik knih a promluvila na nespočtu přednášek.
- Jaroslava Faltu (* 22. 3. 1951) Medailí Za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti sportu.
Jaroslav Falta se zapsal do dějin jako profesionální motokrosový závodník z bývalého Československa. Tento rodák z Rumburku debutoval na mezinárodní scéně již ve svých 17 letech. Poté narukoval do Dukly, kde jej vedli trenéři Helikar a později Hřebeček. Byl zvolen českým motokrosařem století, startoval deset sezon ve dvanáctidílném seriálu mistrovství světa v kubatuře do 250 ccm. Osmkrát byl v šampionátu mezi desítkou nejlepších a jeho největším úspěchem bylo druhé místo v roce 1974, kdy se ale jasně rýsovalo místo první. Z politických a ekonomických důvodů však jury rozhodla o jeho penalizaci ve prospěch sovětského závodníka Mojsejeva na KTM.
- PhDr. Petra Nováčka (* 15. 7. 1946) Medailí Za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát.
Petr Nováček je český historik, novinář a politický komentátor. Narodil se ve Velkém Šenově na Šluknovsku. Vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Počátkem 90. let 20. století pracoval v deníku Mladá fronta DNES. Pracuje jako vnitropolitický komentátor veřejnoprávního Českého rozhlasu. Jeho politické komentáře a analýzy vysílají především stanice Radiožurnál a Plus. Komentáře pravidelně publikuje také v Týdeníku Rozhlas. V roce 2000 obdržel Cenu Ferdinanda Peroutky a v roce 2015 se stal laureátem novinářské ceny Opus Vitae, udělované Nadací Český literární fond, za celoživotní tvorbu.
Vzhledem k aktuální situaci prezident republiky udělí a propůjčí státní vyznamenání 28. října 2021.