Piano připomíná bombardování z konce druhé světové války


Dramatický příběh z konce druhé světové války se váže k nejnovějšímu daru do sbírek Muzea města Ústí nad Labem. V epicentru ničivého náletu na Ústí nad Labem přežilo v dubnu 1945 jako zázrakem bez jediného škrábnutí pianino značky H. Raehse a rodině jeho zachránce sloužilo po další tři generace.

„Dědeček se jmenoval Antonín Skořepa. Přišel s rodinou do Ústí z Prahy Kbel hned po skončení války v rámci znovuosídlení pohraničí českými obyvateli. Pracoval tady jako tramvajový průvodčí a chodil i pomáhat s odklízením trosek bombardováním poničených domů. Byl poměrně muzikální, a tak si přitom všiml pianina, které stálo na nestrženém zbytku podlahy v druhém poschodí pobořeného činžáku,“ přiblížila původ nástroje jeho dárkyně Miloslava Kučerová. Nálezci se podařilo s pomocí kolegů z odklízecí party dostat instrument bez větší újmy ze staticky narušených trosek domu. Zvládli to bez techniky, jen pomocí svalů.

Průvodčí dopravního podniku Antonín Skořepa (vpravo).

 

Je pravděpodobné, že na rozdíl od pianina, jeho původní majitel našel v troskách domu zkázu a řadil se k 512 potvrzeným obětem dubnových náletů. Nástroj po úspěšné záchraně putoval na Bukov do domku v ulici Ve Stromkách č.14 a o pár let později do domu v ulici Nedbalova č. 12. „V naší rodině opravdu nezahálel – hrát se na něj naučil už můj tehdy šestiletý tatínek, později pak moje sestra i já. Dodnes mi zní v uších melodie, které táta miloval a s oblibou hrál – Ježek+W+V, Suchý+Šlitr, Glenn Müller, Gershwin,“ poznamenala Miloslava Kučerová. Po stěhování majitelky do malého bytu v roce 2017 stál nástroj v garáži, dokud se na konci minulého týdne nepřestěhoval do muzejního depozitáře.

Nástroj postavila firma H. Raehse, která vznikla roku 1882 nejdříve v Německu a o patnáct let později přesídlila do Liberce.  Musel být vyroben do roku 1923, než se Raehse spojil s konkurentem Prokschem a spolu vytvořili v Československu poměrně rozšířenou značku Repia znamenající zkratku „Reichenberger Pianowerkstätten“. „Uvnitř piana se dochovala i vizitka hudebnin, které ho dodaly původnímu ústeckému majiteli. Šlo o obchod Artura Röhra z Litoměřic,“ upozornil kurátor sbírky uměleckého řemesla Jiří Belis.

 

Muzeum města Ústí nad Labem se zaměřuje na sbírání hudebních nástrojů ze severních a severozápadních Čech, i když má již ve svých sbírkách i unikátní nástroje vídeňské (C. Graf, Bösendorfer) nebo stolový klavír z Anglie. Z významnějších regionálních pianin muzeu zatím chybí zástupce českolipské firmy Rösler.