Dvojka na kandidátce KSČM a žatecký zastupitel Petr Kubeš bude i po zvolení do krajského zastupitelstva naslouchat a pomáhat zemědělcům, kteří podle něj podporu opravdu potřebují.
Proč jste se rozhodl kandidovat. S čím jdete do krajských voleb?
Chtěl bych pracovat na úrovni krajské politiky, být nápomocen a využít znalostí, které jsem získal praxí i studiem. Jsem sice nováčkem, ale navázal bych na dobrou práci kolegů z KSČM, kteří kraj osm let vedou, udělalo se mnoho skvělých věcí. V politice působím v rámci KSČM již deset let, druhé volební období jsem zastupitelem města Žatec. Do krajských voleb jdu s myšlenkou oživení venkova a rozvoje zemědělství. V rámci své práce jsem v každodenním kontaktu se zemědělci a v tom chci pokračovat i v případě zvolení do vedení kraje – naslouchat jejich starostem a snažit se najít řešení.
Je podle vás důležitá podpora zemědělců? Jak by měla vypadat?
Rozhodně důležitá je. V Ústeckém kraji máme v zemědělství jedinečná odvětví, která jinde v republice jen stěží najdeme. Zemědělci se potýkají nejen s nepřízní počasí a například škůdci, ale také s problémy s odbytem produkce, platby v obchodním styku jsou často velmi opožděné s negativním dopadem na stabilitu a rozvoj hospodařících subjektů. Co se týká finanční podpory, zemědělci čerpají zejména ze státních financí – dotace, granty apod. Z kraje čerpají spíše menší subjekty. Přesto si myslím, že podpora z kraje má smysl. Já se za zemědělství rozhodně budu zasazovat, i nad rámec kompetencí kraje. Je alarmující, v jaké situaci se dnes české zemědělství nachází.
Ústecký kraj se potýká se suchem. Máte nápad, jak proti suchu bojovat?
Je určitě důležitá výstavba vodních děl a akumulace srážkové vody v nádržích. To ale nestačí. Možným opatřením proti suchu je schopnost krajiny zadržet srážkovou vodu. V tom pomáhají různé krajinné prvky, například lesy či mokřady. Pracuji v oboru chmelařství a chmel je jednou z mnoha plodin, která je postižena dlouhodobě trvajícím suchem. Zde platí, že bez vody nejsou výnosy a není kvalita sklizeného chmele. Deště se asi nedočkáme v takovém množství, které by bylo optimální, a pro-to je nutno hledat nové zdroje vody. Voda se v sušších oblastech akumuluje do nových typů závlahových systémů, využívají se různé typy kapkové závlahy a hledá se optimální napojení na přirozené zdroje vody.
Ochrana životního prostředí je věčné téma. Co revitalizační projekty?
Ústecký kraj má v životním prostředí též specifikum, a to je problematika útlumu těžby uhlí a nutnost revitalizace krajiny. Na evropské úrovni se již hovořilo o zřízení fondu, který by měl finančně pomáhat uhelným regionům s revitalizačními projekty a se zmírněním ekonomických a sociálních dopadů po ukončení těžby, v tom vidím velkou šanci pro náš kraj. Myslím si, že není správné všechna postižená území zalesnit nebo zatopit a vy-tvořit vodní plochy, je ale nutné využít bývalé dobývací prostory také pro ekonomickou aktivitu. Přeměnit prostory třeba na zemědělskou půdu, příkladem může být vinice na Čepirožské výsypce.
