V hnízdní budce na komíně teplárny litvínovské rafinerie je rušno. Po měsíčním zahřívání vajíček se sokolím rodičům vylíhla tři mláďata. V tu chvíli sokolím rodičům začal kolotoč starostí, a to zejména se sháněním dostatku potravy, protože mláďata ke svému viditelně rychlému růstu potřebují dostatek živin. „Potrava sokolů v jednotlivých areálech se velmi liší, záleží na nabídce. Někde dominují holubi a přítomnost sokola může populaci v areálech často nežádoucích holubů snížit. Nikdy ale nedojde k tomu, že by holuby úplně vyhnali či vylovili. Přítomnost sokola nevede k vyhynutí kořisti, ale k ozdravení její populace a rozvoji obranného chování, na což musí sokoli zpětně reagovat přizpůsobením taktiky lovu. Jsme tedy svědky neustálého závodu mezi predátorem a jeho kořistí,“ říká ornitolog Václav Beran ze sdružení ALKA Wildlife. Zhruba tři týdny po vylíhnutí se ornitologové vypraví ke hnízdu na komíně, kde mláďata zkontrolují a okroužkují odečítacími kroužky. Díky nim je později možné sokoli identifikovat a mít přehled o jejich počtech na našem území.
