Máme za sebou třicátiny memoriálu v šachu

  •  

Hlavní organizační úkol nebyl kam vylepovat rozlosování, ale kam rozmístit desinfekci. Ovšem co se nezměnilo, byla pohoda, příjemná setkání s šachovými přáteli a radost ze hry.

Pořadatelé museli kromě přihlášek a dohlášek sledovat i aktuální situaci v ČR. Rozhodčí musel do svých vědomostí a dovedností zapracovat i pokyny ministerstva zdravotnictví pro sportovní akce. Dále bylo nutné dodržovat pravidla Domu kultury. A odstupy. Inu život je takovej.

Na startu se po závěrečných úpravách přihlášených sešlo 48 šachistů. Všechny desky tak měly mezi sebou požadované odstupy a i více klidu na hru. Program byl náročný, 9 kol, 2×15 minut + 5 vteřin. Ovšem prezence byla letos velmi příjemná, kdo se zaregistroval, odnášel si okamžitě cenu. Perníkovou šachovou figurku s nápisem MAD 30. Na výběr byly černé i bílé, od krále po věž… Všichni tedy získali předem avizovanou cenu ještě před provedením prvního tahu.  Účastníky turnaje přišla opět pozdravit sestra Antonína Drvoty, paní Božena Macková, se spoluhráči zavzpomínaly na šachové partie výborného teplického šachisty. Inu ten čas letí, už 30. ročník memoriálu…

V úvodním projevu poděkoval ředitel turnaje Radek Bayer všem účastníkům, kteří letos projevili mimořádnou chuť zahrát si šachy. Díky vyslovil samozřejmě i sponzorům akce, tedy Statutárnímu městu Teplice, Dubskému perníku, Českému porcelánu, AGC, pivovaru Monopol a dalším. Rozhodčí Radek Škuthan pak připomněl šachové zásady pro tento turnaj a doporučil zahajovat partii jinak než klasickým podáním ruky. Byla ustanovena i komise pro řešení sporů, ale vše proběhlo bez pří a zasedání komisařů nebylo během dne svoláno. Na startu se sešli hráči z našeho kraje, ale i z hlavního města, Liberecka, středních Čech a Moravy, letití matadoři memoriálu i nováčci, co letos nastoupili poprvé. Hlavními favority byl Honza Mikeš, Jiří Gregor a domácí Vladimír Hadraba, očekával se i útok dalších mladých vlčáků na přední příčky.

Tož se začalo hrát. Někdo si na úvod partie ťukal loktem, někdo podání naznačil, někdo se uklonil nebo okomentoval zahájení hry slovně, někdo se držel klasické ruky…na tomhle turnaji se proti sobě mohou sejít trenér a jeho žák, rodinní příslušníci, oddíloví kolegové, přátelé….počítač bývá často dost potměšilý. O co měl hrát každý, byly vypsány speciální odměny pro mládež, ženy a další. Jasně že je super vyhrát, odnést si skleněnou plaketu a finance, ale být letos 30. také nebylo marné, prémiová cena byla mimořádně obrovská. Vůbec o cenu za umístění na příčce, která odpovídá pořadí ročníku je vždy velký zájem, je to prestižní záležitost, dokázat se správně trefit. Však někteří kolem 15. šachovnice po osmém kole taktizovali a počítali, inu nakonec to vždy Caissa rozsoudí spravedlivě. No a ohromnou radost mi udělala věta, cituji přibližně…..Já bych letos ani nejezdil, ale copak to můžu Tondovi udělat?

A tak se na předních deskách během dne točila zkušenost s dravostí mládí, do předních řad usedalo plno dorostenců i pamětníků hry Antonína Drvoty. Stálicí byla ovšem turnajová jednička Honza Mikeš. Ten povolil jen jednu remízu a uhrál jednoznačně zlatých 8,5/9. „Zhurta“ to vzal liberecký a nám dobře známý junior Matěj Hurtík, 7,5 a stříbro. A bronz také daný bez nutnosti použít pomocné hodnocení, 7/9, litoměřický FM Jiří Gregor. Tedy první, jedenáctý a druhý nasazený

Čtvrté místo obsadil nejlepší z pořádajícího oddílu, 6,5 bodu pro Ing. Vladimíra Hadrabu. Do první desítky se probojovali celkem 4 dorostenci – Hurtík, Jirásko a naši domácí Jakub Šťastný a Honza Václavík. V desítce byla i nejlepší žena turnaje, Iveta Reitingerová. A pak ještě Tomáš Havránek a Stefan Koper.

Prémie pro nejstaršího a nejmladšího účastníka si převzali Jiří Chmelík a Vojta Gorej. Nejlepším dorostencem byl samozřejmě Matěj Hurtík.

Nejlepším žákem pak ústecký Dan Werner. Květiny a ceny si odnesly i ženy, v pořadí již zmíněná Iveta, pak Míša Šaffová, Marie Bažantová, Kamila Godlová a Monika Durdisová. Originální šachový květináč získala nejlepší starší žákyně Eliška Jirotová a plnou tašku odměn si do Klášterce odvezla mladší žákyně Kačka Kalynčuková.

A Caissa se ukázala opět jako bohyně na svém místě, prémii za 30. příčku získal Jirka Kleker. Ten nijak před posledním kolem netaktizoval, o obrceně za 30. místo zdá se ani předem nevěděl…

Jirka si ocenění zvlášť zaslouží, protože byl jednoznačně nejelegantnějším členem startovního pole. Ano, tako se jezdí hrát šachy, takhle vypadá správný milovník královské hry….od Jirky by se mohli učit mnozí účastníci nedávno proběhlého MČR mužů, třeba V.L., J. Š. a další a další… No a protože ročník byl jubilejní, došli si pro cenu při závěrečném vyhlášení výsledků všichni účastníci. Na výběr bylo jídlo, pití, sklo, porcelán, knihy…vlastně ještě musím zmínit jednoho sponzora turnaje, Kamilu Stránskou.

Vše klapalo, končilo se zavčasu, hráči odcházeli spokojení, jen občas hledali další tašku, že tolik cen nečekali a teď nemohou pobrat. Během dne se dostavilo i dostatečné množství diváků, kteří přišli zafandit, sledovat partie, prohodit pár slov s kamarády, zavzpomínat… Zázemí domu kultury fungovalo výborně, teplé nápoje byly teplé, studené byly správně studené a chlebíčky naprosto čerstvé. Co potěší nejvíc byly pochvaly pro celý turnaj, ať už slovní nebo dodatečné písemné. Jen já osobně byla mírně zklamána malou invencí roušek v předsálí, čekala jsem speciální šachistické a zachytila povětšinou jen klasické.

A co hráči z našeho oddílu, jak se dařilo? Do desítky tedy Vladimír, Kuba a Honza, super úspěch. Dále pak 13. David Král a 18.Petr Šťastný, i oni byli s cenami spokojení. Vojta Vaněrka povyskočil nahoru o 9 míst a René Schuldes o 10, oba výborný výkon. Petr Vyslyšel 3 body, dobré. A ještě jednoho našeho musím zmínit, zjistila jsem, že když se řekne v roušce Vyhrál jsem, tak to zní stejně jako Jirásek…..Jirka prokoučoval závěr a výhrou se dostal na 28. příčku, jen 2 místa od vysněné třicítky.

Výsledky najdete zde

Lenka Stránská, ŠK Teplice

  •  

Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*