Pavel Hotový: Se správným sklem můžete ušetřit peníze

  •  

Eleganci, moderní a dynamický vzhled propůjčuje rodinným domům i administrativním komplexům sklo. Stoprocentně recyklovatelný stavební materiál z teplické sklárny najdete v oknech, dveřích, ale zdobí i plášť luxusního mrakodrapu V Tower nebo prolamovanou fasádu komplexu Quadrio. Podle produktového manažera sklářského koncernu AGC Pavla Hotového jsou trendem trojskla, která šetří energii i peněženku.

Sklo jako okno, nebo i stěna domu. Jaký je trend?

Trendem pro nové domy i rekonstrukce jsou izolační trojskla. Hlavně proto, že jejich tepelná izolace je tak velká, že teplo nebude utíkat z interiéru ven. A o to vlastně lidem jde. Všeobecně sklo v domě je, my říkáme s oblibou, díra, kudy utíká nejvíc energie a tím pádem peněz. Proto je důležité dbát na to, aby samotný výběr izolačního skla byl precizní a koncový zákazník se na to zaměřil a opravdu vybral to správné sklo.

Na co všechno je dobré se zaměřit?

Na tři základní parametry. Světelnou prostupnost, solární faktor a tepelnou izolaci. Ta určuje, jak moc je naše zasklení výkonné, neboli kolik tepla nám uteče přes zasklení ven do exteriéru. Když zvolíte špatný výrobek, tak bude z domova unikat teplo. Přes trojsklo unikne o padesát procent méně energie než přes dvojsklo. Světelná prostupnost je parametr, který udává, kolik procent světla projde z exteriéru dovnitř, abyste třeba v zimě, kdy se brzy stmívá, nemuseli svítit. Solární faktor nám říká, kolik procent energie ze slunce projde sklem do interiéru. Když je vše správně navržené, uspoří taková okna spoustu energie.

Jak se fasádní sklo chová v zimě a v létě? Je v tom rozdíl?

Chová se stejně v zimě i v létě. Příjem energie je stejný. Když třeba na západní stra-ně domu máte velkou zasklenou plochu, taky byste neměli při výběru skla řešit tepelné parametry, ale ty solární. Tedy prostupnost tepla do interiéru, aby se interiér domu nepřehříval.

Vyrábíte i skla, která se sama zatáhnou, když hodně svítí slunce?

Ano, trendem do budoucna je sklo, které máme v portfoliu a jmenuje se Halio. Je to sklo, které se přizpůsobuje vnější-mu prostředí. Takzvané elektrochronické sklo.

To je takzvané chytré sklo?

Přesně tak. To sklo dokáže zvyšovat nebo snižovat svůj solární faktor podle toho, jaké je počasí venku. A se solárním faktorem souvisí i světelná propustnost, když zvyšuji solární faktor, zvyšuje se světelná prostupnost a naopak. Ty parametry jdou ruku v ruce. A sklo Halio dokáže v létě se přes den zatmavit, aby neprošlo do interiéru tolik tepla, a navečer nebo přes zimu se naopak dokáže hodně rozsvítit a pustit hodně světla a tepla do interiéru. Ale to je opravdu budoucnost.

Říkal jste ale, že už je na trhu.

My ho v AGC vyrábíme, ale zatím pouze pro velké projekty administrativních budov. V Česku jsme zatím žádný velký projekt nerealizovali, i když jsme již řešili v minulosti velice zajímavé místo. Pro menší projekty rodinných domů je to hudba budoucnosti.

Trendem ve využití skla je i vakuové sklo. V čem je výhodné?

Už teď se našim výrobkům říká, že jsou vakuová, ale nejsou. Mezi jednotlivými skly není vakuum, ale plyn argon, aby měly dobré izolační vlastnosti. Vyrábíme také opravdu vakuově izolační sklo Fineo. Jsou to dvě tabule skla a mezi nimi je vakuum o tloušťce 0,2 mm. A rozdíl je v tom, že takové sklo má vůbec nejlepší tepelnou izolaci. Téměř absolutní. V Belgii a Velké Británii už je na trhu, u nás bude v příštím roce.

Jaká je vlastně odolnost skla? Šlo by, aby třeba nosná stěna v domě byla skleněná?

Šlo. Sklo je hodně pevný materiál. Jsou určité typy aplikací fasád, jako třeba budova AGC v Řetenicích, která má dvojitý plášť ze skla a hlavní část nosnosti fasády se přenáší na sklo ve formě úzkých pruhů skla, které drží samotnou hmotnost.

Které známé stavby v Česku mají sklo od AGC?

Mrakodrap V Tower na Pankráci nebo komplex Visionary v Holešovicích mají venkovní plášť i interiér z našich skel. V interiéru třeba skleněné obklady Lacobel, zábradlí, dveře, příčky, podlahy… My umíme vyrobit sklo od a do z – od písku až po finální instalaci. Přijedeme, zaměříme a nainstalujeme skla, včetně tmelů a kování u koncového zákazníka. Ve Visionary jsme dělali i skleněnou lávku mezi dvěma budovami z takzvaného pochozího skla.

Jaké je sklo, které musí vydržet zátěž, že se po něm chodí na lávce?

Jsou to tři desetimilimetrová skla na sobě, dvě z nich jsou kalená, takže vydrží obrovskou nosnost. A ani se nehnou.

Skleněné stanice metra mají taky stopu AGC?

Mají. Asi nejhezčí stanice metra ze skla je Střížkov, kde bylo použité právě takové bodové uchycení, jako máme na budově AGC v Teplicích. Specifická byla aplikace našich skel na Černém mostě. Tam jede metro ve skleněném tunelu. Naše skla se za studena ohýbala, to bylo zajímavé.

Nepraskla?

Ne. To jsou kalená skla, která mají velkou odolnost vůči ohybu. Jsou zpevněná, ohnou se a vydrží.

Jak vlastně probíhá výzkum a vývoj nových skel? Spolu-pracujete třeba s univerzitami?

Máme své výzkumné oddělení v Belgii, kde celý proces před uvedením skla na trh vyvíjíme sami. Další máme v USA a v Japonsku. Inspirujeme se i na trhu, o co je zájem, a pokusíme se to přenést do výzkumu. Ale úzce spolupracujeme i s univerzitami. V našem regionu třeba s ústeckou Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně nebo s Technickou univerzitou v Liberci. Zejména jejich pohled na využití skel v interiéru je pro nás inspirací.

Na jaké sklo jste vy osobně nejvíc hrdý? Které máte nejraději?

To je těžké, každé naše sklo má něco do sebe. Ale osobně mám hrozně rád Matelux na sklech Clearvision, což je matované sklo vyráběné na extra čirém skle. A když ho použijete ve dveřích jako skleněnou desku stolu nebo já ho mám doma ve sprchovém koutě i v pergole, tak to sklo je krásně sametově bílé. Tak to je moje taková srdcovka.

To je pískované sklo?

Vypadá tak, ale není. Pískované sklo je hrubé, drsné od pohledu. Matelux je matovaný nástřikem kyseliny. Je jemňounký a matný.

Přišel jste před dvanácti lety coby student na brigádu do řetenické sklárny a už jste zůstal.

Ve čtvťáku na vysoké škole jsem přes léto byl na brigádě v AGC Processing. Pracoval jsem na myčce, kde jsme skládali skla z linky. Nebyla to sranda, denně jsem ručně odtahal třeba 2 tuny skla. Říkal jsem si, že školu musím dokončit, protože ta práce ve výrobě je opravdu těžká a klobouk dolů před všemi, kteří tam pracují. Pak jsem od AGC dostal na roční stipendium, dodělal jsem vysokou školu a nastoupil do AGC. Nastoupil jsem do obchodního oddělení. Začal jsem na plánování výroby. Měl jsem naplánované kolečko po dalších odděleních a závodech AGC, do barevky do Kryr i do Oloví. Ale po měsíci jsem v řetenické sklárně začal plánovat výrobu linky R2, přidali mi pak i couter a po půl roce se objevilo místo v marketingové komunikaci. Takže jsem kolečko nedotáhnul a přímo z plánování jsem šel do marketingové komunikace. Tam jsem byl asi 3,5 roku. A po čtyřech letech v AGC jsem postoupil na místo produktového manažera zpracovaného skla pro střední Evropu a letos to bude už osm let, co to dělám.

Jaký je sklářský podnik zaměstnavatelem?

AGC je jeden z nejlepších zaměstnavatelů v regionu i v republice. Už jen těch ocenění, které získalo. V Teplicích je to stoprocentně nejlepší zaměstnavatel.

Stavebnictví se relativně daří, ale je před námi nejasné ekonomické období.  Jak vidíte, že se sklo bude prodávat?

Chtěl bych, aby se sklo prodávalo jako mouka v dnešní době.

Myslíte, že by na koronavirus fungovalo sklo?

Sklo má nespornou výhodu, že jej lze snadno udržovat čisté, při aplikacích jako jsou skleněné obklady, dveře nebo desky stolů nevznikají žádná místa, kde by se mohla usazovat nečistota, proto při standardní údržbě zbavíte sklo od nečistot i bakterií. V nabídce máme také antibakteriální sklo.

Vidíte tedy ekonomickou situaci optimisticky? Stavebnictví se dál bude držet?

Myslím, že jsme zase na počátku nějaké fáze recese z pohledu všech segmentů, tedy automobilového průmyslu i stavebnictví. Letos paradoxně má stavebnictví výhodu, protože není žádná zima, takže stavby se dokončují. Výhled ale není příliš optimistický. Naopak ekonomika asi bude stagnovat. Tak je ale ekonomika nastavená.

Zpomalí celosvětově kvůli koronaviru hospodářský růst?

Určitě, už nyní se začínají vyhodnocovat první ekonomická čísla vlivu koronaviru v Číně, vzhledem k tomu, jak masivně tato nemoc zasáhla Itálii, lze předpokládat, že hospodářský vliv nejen v Evropě, ale po celém světě zpomalí. Otázka by spíš měla znít, jak moc se hospodářský růst zpomalí.

  •  

Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*