Pár kriticky ohrožených sokolů stěhovavých hnízdí v litvínovské chemičce již několik let a letos přivedl na svět hned dvě mláďata. Stalo se tak před zraky diváků, kteří hnízdění na stometrovém komíně teplárny sledují na www.starameseosokoly.cz. Pozoruhodný pohled do sokolí budky přenáší chemička živě pomocí online kamery již třetím rokem. Společně se sdružením ALKA Wildlife však sokoly ve výrobních areálech skupiny monitorují od roku 2011 a doposud se díky tomuto projektu vylíhlo 42 mláďat. V České republice se přitom vyskytuje jen 130 párů sokolů stěhovavých.
„V litvínovském závodě snesla samička v březnu vejce, ze kterých se po měsíci pečlivého sezení vylíhla dvě mláďata. V květnu je při osobní návštěvě hnízda okroužkujeme. Kroužky slouží ptákům jako nám občanský průkaz. Pouhým okem totiž sokoly rozlišit nedokážeme, ale díky kroužkům je dokážeme snadno identifikovat,“ upřesňuje ornitolog Václav Beran ze sdružení ALKA Wildlife.
„O vzácné sokoly stěhovavé se v ORLEN Unipetrolu staráme již od roku 2011. Dvě hnízdní budky máme v Litvínově a Neratovicích a jednu v Kralupech nad Vltavou. Vedle dvou mláďat v Litvínově očekáváme další právě v Kralupech,“ říká Katarzyna Woś, místopředsedkyně představenstva skupiny ORLEN Unipetrol, a dodává: „Doposud se nám podařilo vyvést celkem 42 mláďat, což je velký příspěvek pro rozšiřování populace sokolů v Česku.“
„Z české krajiny sokol v minulém století vymizel kvůli nadměrnému používání pesticidů v zemědělství. Dnes však díky přísné ochraně žije na našem území zhruba 130 párů. Kromě skal vyhledávají i průmyslové areály, které jim svými vysokými komíny poskytují dobrý rozhled, klid a dostatek potravy,“ komentuje Václav Beran a pokračuje: „Ačkoli má sokol druhové jméno stěhovavý, většinu staveb dospělí sokoli příliš neopouští a zdržují se zde po celý rok. Sokol je ale celosvětově rozšířený a některé populace jsou stěhovavé. Na zimu k nám proto přilétají sokoli ze severu a i naši sokoli hnízdící na horách sletují buď do nížin, nebo na jih.“
Hnízdění sokolů, tedy období od námluv po vyvedení mladých, začíná obvykle na přelomu února a března. Do té doby žije sokolí pár svým obvyklým tempem. Pohybuje se ve svém teritoriu, ale hnízdo k životu nevyužívá. Samička zpravidla snáší jedno až čtyři vejce, na kterých sedí zhruba 30 dní, než se vylíhnou mláďata. Vylíhnutím mláďat začíná pro rodiče opravdový kolotoč starostí, jelikož potomci vyžadují pravidelnou péči, aby již v červnu měli dostatek sil a znalostí k opuštění hnízda.