Vojenská bunda, co zažila první atomový výbuch, skončila v Ústí

  •  

Z amerického Washingtonu dorazil mimořádný vánoční dárek do Muzea města Ústí nad Labem. Ježíškem je Christopher Hornig, syn vědců Lilli a Dona Hornigových, kteří se za druhé světové války zásadně podíleli na vývoji atomové bomby svržené v srpnu 1945 na Nagasaki.

V balíčku se skrývala vojenská bunda americké armády z druhé světové války, kterou nosila Lilli Hornig v poušti Los Alamos v Novém Mexiku v rámci svého nasazení na tajném projektu „Manhattan“. Jde o jediný artefakt v českých muzejních sbírkách přímo spojený s touto zlomovou historickou událostí.

Lilli se narodila v Ústí nad Labem v roce 1921, pod dívčím jménem Schwenk a žila zde do svých osm let. S rodinou kvůli židovskému původu prchla roku 1933 před nacisty do USA. Tam absolvovala studium chemie na Harvardu a na jaře 1944 byla po boku svého muže povolána do projektu s krycím názvem „Manhattan“. Strávila dva roky na přísně střežené základně. „Don Hornig patřil do nejužšího vědeckého týmu šéfa vývoje Roberta Oppenheimera. Se zapojením Lilli do výzkumu se ale nepočítalo. Měla dělat sekretářku, jako manželky jiných vědců. Emancipovaná žena si však vydobyla důstojné místo vědkyně, když jako jediná ze dvou žen pracovala na vývoji plutonia, posléze na oddělení výbušnin,“ přiblížil její roli historik ústeckého muzea Martin Krsek. Přihlížela prvnímu zkušebnímu atomovému výbuchu světa.

Ohromena jeho ničivou silou podepsala petici vědců, která vyzývala prezidenta USA, aby bombu nejdříve použil jen demonstrativně.

„Darovaná bunda zvaná „parka“ pochází z výstroje horských jednotek. Chránila Lilli Hornig před chladem, který v noci na poušti panoval. Vyrobená byla v roce 1941,“ dodal Krsek. Je znám podíl jen dvou vědců původem z Československa na vývoji první atomové zbraně světa – ještě brněnského fyzika Georga Placzeka. Lilli Hornig zemřela v roce 2017 v USA a vedle svého atomového angažmá proslula coby průkopnice rovnoprávnosti žen v akademickém světě.

Vyjádření Christophera Horniga (53) k daru:

 

Já a moje rodina jsme potěšeni a pyšní na to, že jsme přispěli artefakty mé matky Lilli S. Hornigové do Muzea města Ústí nad Labem. Moje maminka začínala v Ústí a následně významně přispívala k vědeckému vzdělávání a rozšiřování role žen ve vědě. Těšilo by ji, kdyby věděla, že v muzeu bude její příběh inspirací pro mladé lidi, ale zejména pro mladé ženy, které dnes vyrůstají v Ústí. Šířeji řečeno, věřím, že tento akt sdílení věcí a fotografií podtrhuje další témata jejího života a to, že všichni z nás na planetě sdílíme minulost a budoucnost.

Musíme se poučit z minulosti, která nás občas ohrožovala vyhubením a musíme spolupracovat při použití vědeckých poznatků k řešení problémů (změna klimatu, národní řevnivost), které nás také ohrožují (vyhubením).


  •  

Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*